Spolky a organizace

Myslivost v obci Česká Čermná

Myslivecká činnost v obci má své kořeny v dávné minulosti. Potřeba člověka lovit zvěř sahá až do pravěku, kdy byl lov jediným způsobem obživy. Postupem doby se tato nutnost mění v zájmovou činnost s prvky nejen lovu, ale hlavně s ochranou zvěře, jejího chovu, hospodaření s ní a hlavně s prvky vytváření vhodných podmínek pro její kvalitní vývoj.

Tato zájmová činnost je v obci v současné době zastupována tzv. Honebním společenstvem Česká Čermná - Borová, které hospodaří na katastrálním území obcí Česká Čermná a Borová, v honitbě o výměře cca 620 ha. Činnost je vykonávána na bázi vlastnických práv dle současné legislativy. Principem tohoto prvku je písemný souhlas jednotlivých vlastníků honebních pozemků, které tvoří ucelený celek s minimální výměrou 500 ha, s výkonem práva myslivosti na těchto pozemcích a s tím spojených veškerých dalších činností.

Vznik honebního společenstva Česká Čermná - Borová se datuje rokem 1993, kdy byly přípravným výborem honebního společenstva vytvořeny podmínky pro vznik a pozdější uznání honitby, což bylo provedeno tehdejším Městským úřadem v Náchodě (RŽP). Takto vytvořená honitba měla svou platnost po období 10 let. Po tomto období následuje aktualizace honebních pozemků, které za uplynulou dobu v mnohých případech mění majitele, písemná vyjádření těchto vlastníků, úprava hranic honitby, vyjádření majitelů sousedních honiteb a ostatní náležitosti potřebné k novému uznání honitby, což se úspěšně daří.

Jelikož se takto vytvořené honitbě říká společenstevní, řídí se pravidly, která ukládá zákon o myslivosti. Činnost je řízena vlastníky honebních pozemků, které zastupuje honební výbor honebního společenstva, tvořený členy honebního společenstva v čele s předsedou. Honební výbor řídí veškerou činnost v honitbě na základě stanov a vnitřního řádu honebního společenstva a seznamuje s ní ostatní členy honebního společenstva jednou ročně na tzv. valné hromadě, kde je vykazována veškerá činnost za uplynulý rok, včetně chovu a lovu zvěře, plánu práce, plánu kulturních akcí, finančního hospodaření a ostatních činností; následně je tato v návrzích schvalována pro rok následující.

V současné době vykonává právo myslivosti v honitbě 14 členů honebního společenstva, vesměs vlastníků honebních pozemků, se zaměřením na chov a lov zvěře, přikrmování, léčení zvěře a výstavbu krmných zařízení tak, aby byly pokryty veškeré lokality honitby, dále pak na zřizování políček pro zvěř a v neposlední řadě na orální vakcinaci lišek proti možnému výskytu vztekliny. Za tuto činnost zodpovídá honebnímu společenstvu jmenovaný myslivecký hospodář, který má příslušnou kvalifikaci a vede písemnosti k daným úkonům. Veškerá zde uvedená náplň práce je operativně řízena na měsíčních schůzích členů vykonávajících právo myslivosti v honitbě.

Hospodaření se zvěří je nejdůležitější oblastí činnosti honebního společenstva; týká se zvěře srnčí a ze zvěře drobné zajíce polního. Vesměs se jedná o zvěř, která má v honitbě své kmenové stavy, je prokazatelný její trvalý výskyt, a tudíž je možné plánování jejího chovu a lovu v takové míře, která je v souladu s nasčítanými stavy této zvěře, s výší přírůstků a dále pak s výší prokazatelných škod na polních a lesních kulturách.

Lov ostatní spárkaté zvěře (černé, mufloní a jelení), která není v honitbě trvale zastoupena, se řídí dle platných předpisů. V posledních letech je věnována zvýšená pozornost lovu černé zvěře, čili divokých prasat, z důvodu neutěšeného růstu jejich stavů a tím i zvyšování škod na polních plodinách. Tento celoevropský problém se částečně dotýká i nás, i když ne v takové míře jako v níže položených oblastech, kde zjištěné škody na mnohasethektarových lánech dosahují astronomických hodnot. Jelikož není tato zvěř v honitbě trvale zastoupena, její lov je závislý na migrující zvěři. I za těchto podmínek jsou však výsledky, čítající v mysliveckém roce 2003/04 celkem 25 ks, přímo vynikající a je třeba vyslovit dík všem úspěšným lovcům.

Je třeba vzpomenout fakt, že vesměs je lovena zvěř mladá, sele a lončák (zvěř, která přechází do druhého roku života), která působí největší škody na polnostech. Jelikož zvěř černá není v honitbě trvale zastoupena, nelze s ní hospodařit, a tudíž není možno lovit kusy dospělé. Tento fakt je však i pozitivním prvkem z důvodu možnosti vytváření tolik potřebné hierarchie v životě této zvěře. Lov ostatní zvěře spárkaté je zaměřen na kusy slabé a nemocné, nevhodné pro další chov, a je provozován rovnoměrně po celé výměře honitby.

Z výše uvedených důvodů byla v nedávné minulosti vybudována celá řada nových kazatelen, na jejichž výstavbě se podílejí všichni členové vykonávající právo myslivosti a tráví tím nemalou část svého volného času. Je třeba vzpomenout i nemalou finanční položku, která je spojena s pořízením materiálu potřebného k výstavbě. Je proto smutné, když zmiňované kazatelny vykazují časem poměrně značné škody, které způsobuje mládež, pro kterou rozhodně nejsou určeny. Honební společenstvo vlastní celkem 15 kazatelen, mimo jiné v lokalitách „Na Skalce“, „Na Sádku“ a „Doly“.

Lov zvěře drobné je zaměřen na zajíce polního, a to na společném honu v měsíci listopadu. Z důvodu neustále se snižujícího stavu této zvěře je lov spíše společenskou záležitostí, kdy jsou vytvořeny podmínky pro setkání pozvaných přátel ze sousedních honiteb a výsledky lovu zde nestojí za zmínku, s výjimkou, kdy se na výřadu vyjímá liška obecná.

Lov dravé zvěře, zejména lišek, je další nedílnou součástí činností členů vykonávajících právo myslivosti. Má nemalý význam k zabránění šíření možného výskytu vztekliny a dále pak k vytváření vhodných životních podmínek drobné zvěře, která má však dnes již zdatnějšího soupeře ve značném množství dravců, kteří ovšem nejsou předmětem lovu. Kladem těchto dravých druhů je hubení drobných hlodavců, kteří mají svůj podíl na výši škod polních plodin.

Na tomto místě je třeba vzpomenout i další fakt, že k těmto přirozeným predátorům patří i pytlačící pes. Těchto „domácích mazlíčků“ v poslední době v honitbě přibývá; původ většiny z nich je za hranicemi honitby, tedy v sousedním Polsku, s nímž honitba sousedí. Není však výjimkou, kdy je v honitbě pozorován pes známého majitele. Tito psi působí škody jak na zvěři drobné, tak i na zvěři srnčí, hlavně v období zimy, kdy je vysoký sníh. Uštvaná zvěř pak hyne vysílením. Lov těchto toulavých psů je umožněn pouze myslivecké stráži, kterou musí mít každá honitba v počtu jednoho člena na každých započatých 500 ha a kterou tvoří členové vykonávající právo myslivosti s příslušnou kvalifikací, dále pak mysliveckým hospodářům, v čemž lze hledat určitý legislativní nedostatek.

Nedílnou součástí chovu a lovu zvěře je i péče o zvěř a správný způsob přikrmování, hlavně v podzimním, zimním a jarním období, kdy se tak zabraňuje škodám na lesních kulturách a hlavně je potlačováno riziko různých onemocnění.

Do této oblasti patří i lednové léčení spárkaté zvěře v podobě podávání léčebných medikamentů společně s předkládanou potravou. Toto vše probíhá v přikrmovacích zařízeních, která jsou rozmístěna plošně po celé výměře honitby (celkem 6 ks, mimo jiné v lokalitách „Sejřava - Oldův kopec“, „Sejřava - Roviny“ a „Doly“) tak, aby byla tímto způsobem zabezpečena veškerá zvěř. V jarním období je pak prováděna asanace krmných zařízení z důvodu možného výskytu infekce či parazitů, kterou provádějí všichni členové vykonávající právo myslivosti, jelikož každý člen má přiděleno jedno nebo více krmných zařízení.

Ani nejlepší způsob péče o zvěř nezabrání občasnému výskytu škod způsobených na polních plodinách. Žádný majitel těchto pozemků či nájemce, který na pronajatých územích vykonává zemědělskou činnost, nenechá takto poškozené plochy bez povšimnutí a pak nezbývá než je uvést do původního stavu; týká se to především rozsáhlých luk v oblasti „Sejřava“. Tímto směrem se ubírá další činnost členů vykonávajících právo myslivosti. Jinak se postupuje při škodách na polních plodinách (kukuřice, obilí, řepka atd.) zemědělského družstva AGRO Jizbice, které obhospodařuje pozemky v katastrálním území Česká Čermná - Borová. Náhrada těchto škod je částečně řešena formou jarních brigád na sběr kamene, kterých se účastní všichni členové.

Lov a chov zvěře, ostatní činnost při výstavbách či opravách mysliveckých zařízení ani účast na uvedených brigádách nejsou jedinou náplní práce členů honebního společenstva. Neméně podstatnou oblastí je oblast kulturního života.

Prioritou je dnes již tradiční myslivecký ples, který se koná pravidelně počátkem měsíce ledna a kam proudí převážná část zvěřiny z ulovené zvěře, ať už pro vyhlášené zvěřinové hody, či bohatou tombolu.

Další kulturní akcí je konání valné hromady všech členů honebního společenstva, konané pravidelně závěrem mysliveckého roku v měsíci únoru či březnu, kde je vykazována činnost za uplynulé období. Při tomto výčtu kulturních akcí je třeba vzpomenout i již každoroční společné posezení členů honebního společenstva, spojené s opékáním prasete a živou hudební produkcí. Všechny tyto akce jsou provázeny podáváním pohoštění ze zvěřiny ulovené zvěře.

Finanční stránka honebního společenstva je podmíněna rovnoměrným hospodařením. To znamená, že finanční prostředky získané z mysliveckého plesu či prodeje zvěřiny jsou okamžitě použity na nákup krmných produktů, léčebných medikamentů a v neposlední řadě i na částečnou úhradu vzniklých škod na polních a lesních kulturách. Zbývající částka je investována do kulturních akcí, které zde již byly vzpomenuty.

Toto je jen částečný průřez činnostmi Honebního společenstva Česká Čermná - Borová, které významnou měrou přispívají k ochraně přírody, krajiny a zvěře samotné. Závěrem mi dovolte popřát členům honebního společenstva vykonávajícím právo myslivosti hodně úspěchů v kulturní i lovecké činnosti.

Přehled ulovené zvěře za neúplný myslivecký rok 2004/2005

Fotografie z činnosti

„Myslivosti zdar!“
2005, Lumír Marek, jednatel HS Česká Čermná - Borová